Rukaviček není nikdy dost. Dělám je pro babičky s prsty zkroucenými artrózou, pro divadelní spolky, hrající historické kusy, pro fanynky srazů historických vozidel, pro družičky s růžovými nadýchanými šaty, pro ženy podivných cizokrajně znících jmen, pro letní městské parádnice, pro decentní dámy se závojem na fascinátoru a mnoho dalších.
Rukavičky černé, bílé, šedivé, růžové, ecru a smetanové, červené i modré. Rukavičky zdobené puntíky, šikmými pruhy, kosočtverečky, vzorem ananasu, nebo i hladké se širokým krajkovým lemem. Takové mi připadají nejvíce elegantní.
Špulka nití a ocelový háček na počátku a krajkové rukavičky na konci, které mě, krom jiných nádherných věcí, naučila moje babička, když jsem byla ještě malá holka. Je o ně stále zájem. Jsem za to vděčná, dělám je ráda a babičko : Děkuji !
